Lepší penzijko od roku 2027: Co se má změnit a co bych si zkontroloval už dnes

Pokud máte penzijko, rok 2027 může přinést poměrně zásadní změny. A některé z nich mi osobně dávají smysl.

Vláda 24. srpna 2026 schválila návrh novely označovaný jako „Lepší penzijko“. Má přinést vyšší podporu mladým, nižší poplatky, nový způsob investování podle věku a postupný konec starých transformovaných fondů. Plánovaná účinnost je od ledna 2027. Zatím ale stále jde o návrh zákona, takže konečná podoba se ještě může změnit.

V tomhle článku jsem proto shrnul hlavní změny a hlavně to, co bych si na vlastní smlouvě zkontroloval už dnes.

Proč se vůbec penzijko mění?

U klientů často vidím jeden stejný problém. Penzijko si před lety založili, pravidelně tam posílají peníze, možná jim přispívá zaměstnavatel — ale už vůbec nevědí, v jakém fondu peníze mají a jak jsou investované.

Přitom u dlouhodobého spoření nejsou důležité jen státní příspěvky.

Podstatné je také:

• jak dlouho ještě budete spořit,

• jakou investiční strategii máte,

• kolik platíte na poplatcích,

• kdy budete peníze potřebovat,

• a jak penzijko zapadá do celého plánu na důchod.

A právě na tyto oblasti se nový návrh zaměřuje.

1. Mladí lidé mají dostat výrazně vyšší podporu

Dnes činí státní příspěvek 20 % vlastního příspěvku v zákonem stanoveném pásmu.

Podle návrhu by lidé do 30 let dostávali státní příspěvek ve výši 40 % vlastního vkladu. Při měsíčním příspěvku 1 700 Kč by tak státní podpora mohla dosáhnout až 680 Kč měsíčně.

U dětí se má zároveň snížit minimální vlastní příspěvek potřebný pro získání státní podpory až na 100 Kč měsíčně.

Za mě je právě podpora mladých logická.

Člověk, který začne ve 25 letech, má před sebou úplně jiný investiční horizont než někdo, kdo začne řešit rezervu na důchod v padesáti.

A právě čas bývá při dlouhodobém investování jedna z největších výhod.

2. Penzijko se má investovat podle věku

Tohle považuji za jednu z nejzajímavějších částí návrhu.

Penzijní společnosti mají novým klientům jako základní variantu nabízet strategii životního cyklu.

Princip je jednoduchý.

Mladší člověk má před sebou dlouhou dobu spoření, takže může mít větší část peněz v dynamičtějších investicích. Podle návrhu by klient do 50 let měl mít v této strategii minimálně 80 % prostředků v akciovém fondu.

Po padesátce by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších investic, aby se s blížícím se čerpáním snižovalo riziko výrazného propadu.

Za mě je to krok správným směrem.

Dnes se pořád setkávám s lidmi kolem třiceti nebo čtyřiceti let, kteří mají dlouhodobé peníze nastavené velmi konzervativně jen proto, že tak byla smlouva kdysi sjednaná.

To samozřejmě neznamená, že akciové investování garantuje vyšší výnos. Vyšší potenciál výnosu znamená také větší kolísání.

Rozhodující je hlavně časový horizont.

3. Mají výrazně klesnout poplatky

Další velká změna se týká poplatků.

U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů se má zrušit výkonnostní poplatek a maximální poplatek za správu má být sjednocen na 0,5 % ročně.

Alternativních účastnických fondů se tato změna podle návrhu týkat nemá.

A právě poplatky bývají u dlouhodobého spoření hodně podceňované.

Rozdíl několika desetin procenta ročně nevypadá dramaticky. Jenže pokud se bavíme o horizontu třiceti nebo čtyřiceti let, může už být rozdíl v konečné částce velmi výrazný.

Proto bych se při kontrole penzijka nikdy nedíval pouze na otázku:

„Kolik mi přidává stát?“

Stejně důležité je:

„Kolik produkt stojí a jak jsou moje peníze investované?“

4. Staré transformované fondy mají skončit

Návrh počítá také s ukončením transformovaných fondů k 31. prosinci 2036.

Jde o staré penzijní připojištění, do kterého už od roku 2013 nelze nově vstupovat. Pořád v něm ale podle Ministerstva financí zůstává přibližně 1,7 milionu lidí.

Jejich známou výhodou je garance nezáporného ročního zhodnocení.

Jenže právě kvůli této garanci fondy investují velmi konzervativně a jejich výnosy mohou dlouhodobě zaostávat za inflací.

Znamená to, že by měl každý staré penzijko okamžitě převést?

Ne.

A přesně tady bych byl s rychlými rozhodnutími opatrný.

U třicetiletého člověka může vycházet úplně jiné řešení než u někoho, komu zbývají tři roky do důchodu.

Roli může hrát:

• věk,

• délka spoření,

• výsluhová penze,

• naspořená částka,

• příspěvek zaměstnavatele,

• plánovaný předdůchod,

• i to, kdy budete peníze skutečně potřebovat.

Proto bych starou smlouvu nejdřív prověřil a teprve potom něco měnil.

Co bych si zkontroloval už dnes?

Na schválení změn vůbec nemusíte čekat.

Pokud penzijko máte, podíval bych se minimálně na těchto pět věcí:

1. Jaký typ smlouvy máte?
Staré penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření?

2. V jakém fondu jsou peníze?
Konzervativním, vyváženém, nebo dynamickém?

3. Odpovídá strategie vašemu věku a horizontu?
Jinak má obvykle vypadat nastavení ve 30 a jinak několik let před čerpáním.

4. Kolik posíláte vy a kolik zaměstnavatel?
Spousta lidí má příspěvky nastavené stejně jako před deseti lety.

5. Kdy budete peníze potřebovat?
Za dvacet let, nebo třeba za tři roky na předdůchod?

Můj pohled na „Lepší penzijko“

Za mě jde několik navrhovaných změn správným směrem.

Líbí se mi hlavně nižší poplatky, větší důraz na dlouhodobé investování a vyšší motivace mladých lidí začít dřív.

Zároveň ale pořád platí jedna věc:

Penzijko je jen jedna část důchodového plánu.

Nejdřív bych chtěl vědět:

• kdy člověku vznikne nárok na státní důchod,

• jaký důchod může podle dnešních údajů očekávat,

• jestli má správně evidované doby pojištění,

• zda pro něj připadá v úvahu předčasný důchod nebo předdůchod,

• a kolik peněz bude v penzi skutečně potřebovat.

Teprve potom dává smysl řešit, kolik si odkládat a kam.

Proto při důchodovém plánování nezačínám otázkou „Kolik máte na penzijku?“, ale spíš:

„Jak dnes vůbec vypadá váš budoucí důchod?“

Chcete vědět, jak na tom jste vy?

V rámci Osobního důchodového auditu™ prověřuji konkrétní údaje z důchodové evidence, výši očekávaného důchodu, možné varianty odchodu a to, co má ve vaší situaci ještě smysl řešit.

Nejde jen o jedno číslo. Cílem je získat celkový přehled a konkrétní další postup.

Aleš Slováček
Finanční a důchodové plánování

Článek vychází ze stavu návrhu k 26. 8. 2026. Legislativní proces zatím není dokončen a konečná podoba změn se může změnit.

© 2026 Aleš Slováček | IČO: 11931825

Zásady ochrany osobních údajů | Zásady používání cookies | Podmínky poskytování služeb